Český Šternberk

Pověst

Hladomorna hradu Český Šternberk

Povídá se, že pod hradem ve skalách se ukrýval poklad. Velký pátek je dnem, kdy se země otevírá, pukne skála a dukáty se už sypou do řeky Sázavy a na pověsti nejspíš něco bude, občas můžete něco blyštivého najít. Od roku 1971 byla otevřena expozice s nálezy „šternberského pokladu“. Ale přistupme k jádru pověsti. Blízko hradu stojí vysoká skála a tu obklopoval temný les. Povídalo se, že skalou vede puklina, kudy se dalo projít hluboko do skály. Využil toho jeden z pánů a ukryl si uvnitř svoje poklady. Jednou, během horkého léta, se na místo vypravil místní sedlák a během náhlé bouřky hledal úkryt před deštěm.  Všiml si pukliny a vlezl dovnitř. Bouřka s deštěm dlouho neustávaly a on usnul. Mezitím vlezl do pukliny čert a o sedlákovi si pomyslel, že jde o zloděje pokladů a tím pádem hříšnou duši. Sedláka chytil a odnesl ho do pekla. Najednou se ozvala hromová rána a puklina ve skále se zavřela. Rámus se ozýval až do vsi. Déšť i bouřka přešly, ale selka marně čekala na sedláka. Nevrátil se domů a začala mít o něho strach. Poprosila čeledína, aby se po něm podíval. Přišel až ke skále a všiml si, že zmizela puklina. Po chvilce si všiml kusu látky ze sedlákovy vesty. Pustil se do hledání sedláka, ale nalezl jenom otisk podkovy na skále po čertovi. Nenašel ho ani po usilovném pátrání a sedláka už nikdo více nespatřil. Peklo ho nevrátilo, ale od té doby se na místě, kde usnul, otevírá na Velký pátek skála a sype dukáty do řeky…